1. sloka
D Na Okoř je cesta jako žádná ze sta,
A7 vroubená je D stromama (stromama)
D když jdu po ní v létě, samoten na světě,
A7 sotva pletu D noha D7 ma (nohama)
G na konci té cesty D trnité E stojí krčma jako A7 hrad (jako hrad)
D Tam zapadli trampi, hladoví a sešlí,
A7 začli sobě D notovat.
R: Refrén
D Na hradě Okoři A7 světla už nehoří,
D bílá A7 paní D šla už dávno spát,
ta měla ve A7 zvyku podle svého budíku
D o půl A7 noci D chodit stra D7 šívat (strašívat),
G od těch dob, co jsou tam D trampové,
E nesmí z hradu A7 pryč (z hradu pryč),
D a tak dole v podhradí A7 se šerifem dovádí,
D on jí A7 sebral od D komnaty klíč.
2. sloka
D Jednoho dne zrána roznesla se zpráva,
A7 že byl Okoř D vykraden (vykraden)
D nikdo neví dodnes, kdo to tenkrát vodnes',
A7 nikdo nebyl D dopa D7 den (dopaden)
G šerif hrál celou noc D mariáš E s bílou paní v A7 kostnici (v kostnici)
D místo aby hlídal, zuřivě jí líbal,
A7 dostal z toho D zimnici.
Refrén